{"id":305,"date":"2015-09-24T23:48:09","date_gmt":"2015-09-24T23:48:09","guid":{"rendered":"http:\/\/uran-deutsch-tschechischer-erinnerungsort.info\/?page_id=305"},"modified":"2017-02-15T10:39:22","modified_gmt":"2017-02-15T09:39:22","slug":"uvod-co-se-stalo-v-jachymove","status":"publish","type":"page","link":"https:\/\/uran-a-cesko-nemecka-mista-pameti.eu\/?page_id=305","title":{"rendered":"\u00davod: Co se st\u00e1lo v J\u00e1chymov\u011b"},"content":{"rendered":"<p>Horn\u00ed m\u011bsto J\u00e1chymov (St. Joachimsthal) vzniklo za st\u0159\u00edbrn\u00e9 hore\u010dky v roce 1516 na popud ostrovsk\u00e9ho hrab\u011bte \u0160t\u011bp\u00e1na \u0160lika. N\u00e1sleduj\u00edc\u00edch n\u011bkolik dek\u00e1d zdej\u0161\u00ed hory proslavily jedny z nejhlub\u0161\u00edch dol\u016f na tehdej\u0161\u00edm sv\u011bt\u011b a populace i p\u0159es 18 000 obyvatel. Asi za sto let po t\u00e9 se pomysln\u00e9 kyvadlo d\u011bjin vych\u00fdlilo na opa\u010dnou stranu a hornick\u00e1 klad\u00edvka v J\u00e1chymov\u011b i bl\u00edzk\u00e9m okol\u00ed op\u011bt utichla. Lesk produkce st\u0159\u00edbrn\u00fdch tolar\u016f po \u00e9\u0159e \u017eiveln\u00e9ho dob\u00fdv\u00e1n\u00ed st\u0159\u00edbra ze\u0161edl (zde ra\u017een\u00fd Joachimsthaller \u2013 tolar dal jm\u00e9no dne\u0161n\u00edmu americk\u00e9mu dolaru) a v kraji se nad\u00e1le t\u011b\u017eily u\u017e v podstatn\u011b men\u0161\u00edm m\u011b\u0159\u00edtku dal\u0161\u00ed kovov\u00e9 rudy. T\u011bch je v Kru\u0161nohorsk\u00e9m podlo\u017e\u00ed na 400 druh\u016f.<\/p>\n<p>Je smutn\u00fdm paradoxem, \u017ee po druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce se zdej\u0161\u00ed doly rozezn\u011bly d\u016fln\u00ed t\u011b\u017ebou v podobn\u00e9m rozsahu op\u011bt a dokonce s n\u00e1padn\u011b podobn\u00fdm po\u010dtem hornick\u00fdch obyvatel jako na po\u010d\u00e1tku 16. stolet\u00ed. V 50. letech 20. stolet\u00ed tudy pro\u0161lo asi 70 tis\u00edc horn\u00edk\u016f a kopce nad m\u011bstem ob\u00fdvalo i 15 tis\u00edc mu\u017e\u016f najednou. Spolu s\u00a0civiln\u00edmi obyvateli dole ve m\u011bst\u011b se tento po\u010det p\u0159ibl\u00ed\u017eil n\u011bkdej\u0161\u00ed sl\u00e1v\u011b st\u0159\u00edbrn\u00e9ho m\u011bsta. Rozd\u00edl spo\u010d\u00edval v\u00a0trochu modern\u011bj\u0161\u00edch t\u011b\u017eebn\u00edch postupech a tak\u00e9 v tom, \u017ee v\u011bt\u0161ina j\u00e1chymovsk\u00fdch horn\u00edk\u016f zde po r. 1939 t\u011b\u017eila uran a nikoli bly\u0161tiv\u00fd mincovn\u00ed kov. \u0160lo o horn\u00edky z donucen\u00ed, v\u00e1le\u010dn\u00e9, retribu\u010dn\u00ed, krimin\u00e1ln\u00ed a politick\u00e9 v\u011bzn\u011b, kte\u0159\u00ed ob\u00fdvali zdej\u0161\u00ed trestaneck\u00e9 l\u00e1gry pod pohr\u016f\u017ekou zast\u0159elen\u00ed. B\u011bhem druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky a zejm\u00e9na kr\u00e1tce po n\u00ed se za\u010dala ps\u00e1t nechvaln\u011b zn\u00e1m\u00e1 kapitola j\u00e1chymovsk\u00e9ho gulagu s dvan\u00e1cti trestaneck\u00fdmi pracovn\u00edmi t\u00e1bory p\u0159i uranov\u00fdch dolech.<\/p>\n<p>Tuto unik\u00e1tn\u00ed konstelaci p\u0159ipom\u00edn\u00e1 obnoven\u00e1 nau\u010dn\u00e1 stezka s\u00a0n\u00e1zvem \u201eJ\u00e1chymovsk\u00e9 peklo\u201c. Odkazuje na dalekou i bl\u00edzkou minulost, nebo\u0165 bez t\u011b\u017eby st\u0159\u00edbra v\u00a016. stolet\u00ed by nebylo rozs\u00e1hl\u00e9 s\u00edt\u011b chodeb a sta\u0159in, a tedy poznatk\u016f o p\u0159\u00edtomnosti radioaktivn\u00edho kovu v\u00a0nich (smolinec-smoln\u00fd k\u00e1men-Pechblende). Informa\u010dn\u00ed tabule na stezce vypr\u00e1v\u00ed p\u0159\u00edb\u011bh tohoto pozoruhodn\u00e9ho m\u00edsta a zvou k\u00a0jeho nov\u00e9mu pro\u017eit\u00ed formou horsk\u00e9 vych\u00e1zky do minulosti. Krom\u011b kr\u00e1sn\u00e9 p\u0159\u00edrody je zde mo\u017en\u00e9 post\u0159ehnout hned n\u011bkolik dochovan\u00fdch pam\u011btihodnost\u00ed obklopen\u00fdch hroznem \u017eivotn\u00edch p\u0159\u00edb\u011bh\u016f.<\/p>\n<p>Za druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky se v\u00a0m\u00edstn\u00edch \u0161acht\u00e1ch t\u011b\u017eil uran pro nacistick\u00fd vojensk\u00fd v\u00fdzkum. Po skon\u010den\u00ed v\u00e1lky (ji\u017e na konci l\u00e9ta 1945) umo\u017enila \u010deskoslovensk\u00e1 vl\u00e1da vyu\u017eit\u00ed tohoto jedin\u00e9ho otev\u0159en\u00e9ho uranov\u00e9ho lo\u017eiska ve st\u0159edn\u00ed Evrop\u011b Sov\u011bt\u016fm, aby co nejrychleji z\u00edskali uran pro v\u00fdzkum a v\u00fdrobu jadern\u00fdch zbran\u00ed. Na za\u010d\u00e1tku 60. let 20. stolet\u00ed pak zdej\u0161\u00ed t\u011b\u017eba strategick\u00e9ho kovu definitivn\u011b kon\u010d\u00ed a okol\u00ed dol\u016f za\u010d\u00ednaj\u00ed zapl\u0148ovat rekrea\u010dn\u00ed (!) objekty a um\u011ble vysazen\u00e9 monokultury. Od t\u00e9 chv\u00edle upad\u00e1 pam\u011b\u0165 uranov\u00fdch dol\u016f (c\u00edlen\u011b) v\u00a0zapomn\u011bn\u00ed a tato je poprv\u00e9 obnovena a\u017e z\u00a0iniciativy p\u0159e\u017eiv\u0161\u00edch pam\u011btn\u00edk\u016f zejm\u00e9na z\u00a0\u0159ad b\u00fdval\u00fdch politick\u00fdch v\u011bz\u0148\u016f po roce 1989. Do t\u00e9 doby nebylo mo\u017en\u00e9 detaily k\u00a0uranov\u00e9 t\u011b\u017eb\u011b popularizovat ani jinak p\u0159ipom\u00ednat. V 90. letech po n\u011bkolika (ne v\u0161ech) b\u00fdval\u00fdch t\u00e1borech a uranov\u00fdch dolech vznik\u00e1 nau\u010dn\u00e1 stezka, kterou inicioval m\u00edstn\u00ed hornick\u00fd spolek Barbora ve spolupr\u00e1ci s\u00a0Klubem \u010desk\u00fdch turist\u016f a pam\u011btn\u00edky. V\u00a0r. 2015 byla tato stezka obnovena dobrovolnick\u00fdm badatelsk\u00fdm spolkem Politi\u010dt\u00ed v\u011bzni.cz a z\u00a0prost\u0159edk\u016f ve\u0159ejn\u00e9 sb\u00edrky byly vyrobeny a zaktualizov\u00e1ny nov\u00e9 informa\u010dn\u00ed tabule. Ty tak\u00e9 koresponduj\u00ed s\u00a0webov\u00fdmi str\u00e1nkami na adrese <a href=\"http:\/\/www.jachymovskepeklo.cz\">www.jachymovskepeklo.cz<\/a>, kter\u00e9 spolek propojil s\u00a0QR k\u00f3dy Sokolovsk\u00e9ho muzea, kter\u00e9 na zastaven\u00ed \u201e\u0160tola \u010d. 1\u201c provozuje popul\u00e1rn\u00ed hornick\u00fd skanzen.<\/p>\n<h2><strong>Mini-p\u0159\u00edb\u011bh pov\u00e1le\u010dn\u00e9ho J\u00e1chymova<\/strong><\/h2>\n<p>Hlavn\u00ed pracovn\u00ed silou v\u00a0j\u00e1chymovsk\u00fdch uranov\u00fdch dolech byli zprvu n\u011bme\u010dt\u00ed v\u00e1le\u010dn\u00ed zajatci a civiln\u00ed brig\u00e1dn\u00edci. Ti druz\u00ed ov\u0161em za prac\u00ed v\u00a0dolech doj\u00ed\u017ed\u011bli civiln\u00edmi autobusy z\u00a0Karlov\u00fdch Var\u016f a za odpracovan\u00e9 normy dost\u00e1vali kr\u00e1lovskou odm\u011bnu (na rozd\u00edl od st\u0159e\u017een\u00fdch v\u011bz\u0148\u016f v t\u00e1borech). Po n\u00e1stupu komunismu v\u00a0b\u00fdval\u00e9m \u010ceskoslovensku v roce 1948 se d\u016fle\u017eitou pracovn\u00ed silou (nejen) v\u00a0dolech stali \u010deskosloven\u0161t\u00ed v\u011bzni v\u010detn\u011b t\u011bch krimin\u00e1ln\u00edch a politick\u00fdch (jejich rozli\u0161en\u00ed viz n\u00ed\u017ee). Od 40. let zde byla c\u00edlen\u011b budov\u00e1na soustava pracovn\u00edch t\u00e1bor\u016f, kter\u00e9 byly po r. 1948 po vzoru sov\u011btsk\u00fdch gulag\u016f podstatn\u011b roz\u0161\u00ed\u0159eny a zefektivn\u011bny. Zdej\u0161\u00edmi 12-ti n\u00e1pravn\u011b pracovn\u00edmi t\u00e1bory v letech 1949\u20131961 pro\u0161lo na 70 tis\u00edc v\u011bz\u0148\u016f, kte\u0159\u00ed byli pod pohr\u016f\u017ekou n\u00e1sil\u00ed dr\u017eeni v\u00a0primitivn\u00edch a zdrav\u00ed nebezpe\u010dn\u00fdch bar\u00e1c\u00edch za ostnat\u00fdm dr\u00e1tem, v\u00a0dochoz\u00ed vzd\u00e1lenosti od d\u016fln\u00ed j\u00e1my. D\u016fvod takov\u00e9ho po\u010d\u00edn\u00e1n\u00ed spo\u010d\u00edval v\u00a0levn\u00e9 pracovn\u00ed s\u00edle a snaze maxim\u00e1ln\u011b zkr\u00e1tit jej\u00ed p\u0159esun na pracovi\u0161t\u011b, tedy nikoli ve snaze v\u011bze\u0148skou populaci v\u00a0t\u00e1borech vyhladit (na rozd\u00edl od nacistick\u00fdch koncentra\u010dn\u00edch t\u00e1bor\u016f). P\u0159esto zde panovaly tak tvrd\u00e9 podm\u00ednky, \u017ee si politi\u010dt\u00ed v\u011bzni p\u0159ezd\u00edvali zkratkou MUKL (mu\u017e ur\u010den\u00fd k\u00a0likvidaci). P\u0159i ka\u017edodenn\u00ed nucen\u00e9 pr\u00e1ci v\u00a0dolech i na povrchu doch\u00e1zelo k\u00a0z\u00e1va\u017en\u00fdm \u00faraz\u016fm, naka\u017eliv\u00fdm chorob\u00e1m i nemocem z\u00a0oz\u00e1\u0159en\u00ed. B\u011bhem patn\u00e1cti pov\u00e1le\u010dn\u00fdch let bylo na J\u00e1chymovsku vyt\u011b\u017eeno a do Sov\u011btsk\u00e9ho svazu dod\u00e1no na 7 940 tun uranov\u00e9ho koncentr\u00e1tu a vyra\u017eeno na 1 102 kilometr\u016f chodeb. Cel\u00fd prostor J\u00e1chymovska se stal v obdob\u00ed aktivn\u00ed t\u011b\u017eby uranu uzav\u0159enou oblast\u00ed, kam byli vpou\u0161t\u011bni jen m\u00edstn\u00ed obyvatel\u00e9 a zam\u011bstnanci s legitimac\u00ed. M\u00edru devastace zdej\u0161\u00ed p\u0159\u00edrody i lidsk\u00e9ho fyzick\u00e9ho a psychick\u00e9ho zdrav\u00ed dosud nikdo nevy\u010d\u00edslil.<\/p>\n<h2>\u00a0<strong>Struktura pracovn\u00edk\u016f v j\u00e1chymovsk\u00e9m uranov\u00e9m pr\u016fmyslu po druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce<\/strong><\/h2>\n<ul>\n<li><em>N\u011bme\u010dt\u00ed v\u00e1le\u010dn\u00ed zajatci<\/em>. P\u016fvodn\u011b n\u011bme\u010dt\u00ed nacisti\u010dt\u00ed voj\u00e1ci zajat\u00ed sov\u011btskou arm\u00e1dou.Do J\u00e1chymova byli nasazeni ze sov\u011btsk\u00fdch t\u00e1bor\u016f a t\u00e1bor\u016f ve \u0160t\u011bt\u00edn\u011b (Polsko) v po\u010dtu asi 4 tis\u00edce mu\u017e\u016f. V roce 1949 byli p\u0159ed\u00e1ni do N\u011bmecka.<\/li>\n<li>\u00a0<em>Retribu\u010dn\u00ed v\u011bzni<\/em>. Odsouzeni mimo\u0159\u00e1dn\u00fdmi lidov\u00fdmi soudy dle tzv. velk\u00e9ho a mal\u00e9ho retribu\u010dn\u00edho dekretu prezidenta republiky z roku 1945. Tato skupina zahrnovala zejm\u00e9nan\u011bmeck\u00e9 v\u00e1le\u010dn\u00e9 zlo\u010dince, \u010desk\u00e9 kolaboranty a p\u0159edstavitele fa\u0161istick\u00e9 Slovensk\u00e9 republiky. Mezi ostatn\u00edmi v\u011bzni m\u011bli tito v pov\u00e1le\u010dn\u00e9m obdob\u00ed p\u0159evahu. V\u011bzni n\u011bmeck\u00e9 n\u00e1rodnosti byli pozd\u011bji (do roku 1950 v\u011bt\u0161ina a po roce 1955 v\u0161ichni) propu\u0161t\u011bni a n\u00e1sledn\u011b odsunuti.<\/li>\n<li><em>Krimin\u00e1ln\u00ed v\u011bzni<\/em>. Odsouzeni okresn\u00edmi a krajsk\u00fdmi trestn\u00edmi soudy za krimin\u00e1ln\u00ed delikty.<\/li>\n<li><em>Politi\u010dt\u00ed v\u011bzni<\/em>. V\u011bt\u0161inou odsouzeni st\u00e1tn\u00edm soudem za trestn\u00e9 \u010diny proti bezpe\u010dnosti republiky podle z\u00e1kona c. 231\/1948 Sb., na ochranu lidov\u011b demokratick\u00e9 republiky, a pozd\u011bjitrestn\u00edho z\u00e1kona c. 86\/1950 Sb. Odhaduje se, \u017ee ve zdej\u0161\u00ed v\u011bze\u0148sk\u00e9 populaci tvo\u0159ili a\u017e 40 %.<\/li>\n<li><em>Chovanci t\u00e1bor\u016f nucen\u00e9 pr\u00e1ce<\/em> (TNP). TNP byly z\u0159\u00edzeny z\u00e1konem c. 247\/48 Sb.,o t\u00e1borech nucen\u00e9 pr\u00e1ce, a v\u011bt\u0161inov\u011b bez \u0159\u00e1dn\u00e9ho soudu do nich byly um\u00eds\u0165ov\u00e1ny p\u0159edev\u0161\u00edmz preventivn\u00edch d\u016fvod\u016f osoby pova\u017eovan\u00e9 za re\u017eimu nep\u0159\u00e1telsk\u00e9, a to a\u017e na dobu dvou let. O p\u0159ik\u00e1z\u00e1n\u00ed do TNP nerozhodoval soud, ale komise p\u0159\u00edslu\u0161n\u00fdch n\u00e1rodn\u00edch v\u00fdbor\u016f \u010di stranick\u00fdch org\u00e1n\u016f.<\/li>\n<li><em>Civilist\u00e9<\/em>. Kv\u016fli nedostatku pracovn\u00edch sil byl civiln\u00edm zam\u011bstnanc\u016fm poskytov\u00e1n vysok\u00fdplat a \u0159ada v\u00fdhod. Mnoz\u00ed civilist\u00e9 sou\u010dasn\u011b politick\u00fdm v\u011bz\u0148\u016fm pom\u00e1hali \u2013 pa\u0161ov\u00e1n\u00edmtajn\u00fdch dopis\u016f (\u201emot\u00e1k\u016f\u201c) rodin\u011b nebo knih z\/do t\u00e1bora a podobn\u011b.<\/li>\n<\/ul>\n<h2>\u00a0<strong>Kr\u00ed\u017eov\u00e1 cesta<\/strong><\/h2>\n<p>Na pam\u00e1tku v\u0161ech politick\u00fdch v\u011bz\u0148\u016f, kte\u0159\u00ed pro\u0161li uranov\u00fdmi t\u00e1bory na J\u00e1chymovsku, Slavkovsku a P\u0159\u00edbramsku, byla v roce 1996 instalov\u00e1na p\u0159ed kostelem sv. J\u00e1chyma na dne\u0161n\u00edm n\u00e1m\u011bst\u00ed Republiky \u201eK\u0159\u00ed\u017eov\u00e1 cesta ke svobod\u011b\u201c. Sest\u00e1v\u00e1 z\u00a0kamenn\u00fdch soch s n\u00e1zvy n\u00e1pravn\u011b pracovn\u00edch t\u00e1bor\u016f a centr\u00e1ln\u00ed plastiky akademick\u00e9ho socha\u0159e Romana Podr\u00e1zsk\u00e9ho s n\u00e1zvem \u201eBr\u00e1na svobody\u201c. Zn\u00e1zor\u0148uje zlomenou m\u0159\u00ed\u017e op\u00edraj\u00edc\u00ed se z jedn\u00e9 strany o \u017eenu a z druh\u00e9 o mu\u017ee. K\u0159\u00ed\u017eov\u00e1 cesta vznikla z\u00a0iniciativy Konfederace politick\u00fdch v\u011bz\u0148\u016f jako p\u0159ipom\u00ednka doby nesvobody. Pr\u00e1v\u011b v\u00a0jej\u00edm bezprost\u0159edn\u00edm okol\u00ed se ka\u017edoro\u010dn\u011b kon\u00e1 vzpom\u00ednkov\u00fd ceremoni\u00e1l s\u00a0toto\u017en\u00fdm n\u00e1zvem, jak\u00fd nese nau\u010dn\u00e1 stezka, tedy \u201eJ\u00e1chymovsk\u00e9 peklo\u201c. A zde tak\u00e9 stoj\u00ed \u00favodn\u00ed informa\u010dn\u00ed tabule stezky a tedy prvn\u00ed zastaven\u00ed.<\/p>\n<h2><strong>Pale\u010dk\u016fv hrad<\/strong><\/h2>\n<p>Tzv. Pale\u010dk\u016fv hrad je zmen\u0161en\u00e1 zd\u011bn\u00e1 kopie st\u0159edov\u011bk\u00e9ho hradu, kter\u00fd byli v\u011bzni z t\u00e1bora Rovnost nuceni stav\u011bt pro pot\u011bchu sadistick\u00e9ho velitele t\u00e1bora Franti\u0161ka Pale\u010dka. Pale\u010dek podle politick\u00fdch v\u011bz\u0148\u016f zast\u0159elil nejm\u00e9n\u011b \u010dty\u0159i v\u011bzn\u011b pokou\u0161ej\u00edc\u00ed se o \u00fat\u011bk a s oblibou t\u00fdral sv\u011bdky Jehovovy odm\u00edtaj\u00edc\u00ed t\u011b\u017eit uran pro v\u00e1le\u010dn\u00e9 \u00fa\u010dely mnohahodinov\u00fdm st\u00e1n\u00edm v mrazu na sn\u011bhu. Hrad je dodnes ve\u0159ejn\u011b p\u0159\u00edstupn\u00fd n\u011bkolik metr\u016f od zastaven\u00ed \u201eD\u016fl a t\u00e1bory Rovnost\u201c a stal se p\u0159edlohou loga obnoven\u00e9 nau\u010dn\u00e9 stezky J\u00e1chymovsk\u00e9 peklo.<\/p>\n<h2><strong>Dal\u0161\u00ed zastaven\u00ed<\/strong><\/h2>\n<p>Mimo trasu 8,5km okruhu sou\u010dasn\u00e9 nau\u010dn\u00e9 stezky se nach\u00e1zelo n\u011bkolik dal\u0161\u00edch pracovn\u00edch t\u00e1bor\u016f a uranov\u00fdch dol\u016f: byly to nap\u0159. Mari\u00e1nsk\u00e1, Barbora, Bratrstv\u00ed nebo \u00fapravna uranov\u00e9 rudy zn\u00e1m\u00e1 dnes jako \u201eN\u00e1rodn\u00ed kulturn\u00ed pam\u00e1tka Rud\u00e1 ve\u017e smrti\u201c (kryc\u00ed n\u00e1zev \u201eL\u201c), kde byli v\u011bzni komunistick\u00e9ho re\u017eimu, zejm\u00e9na kn\u011b\u017e\u00ed a ostatn\u00ed politi\u010dt\u00ed v\u011bzni vystavov\u00e1ni vysok\u00fdm d\u00e1vk\u00e1m radioaktivn\u00edho z\u00e1\u0159en\u00ed na \u00fapravn\u011b rudy. Pr\u00e1v\u011b na Rud\u00e9 v\u011b\u017ei smrti byl vyt\u011b\u017een\u00fd materi\u00e1l t\u0159\u00edd\u011bn, drcen a nakl\u00e1d\u00e1n do \u017eelezni\u010dn\u00edch vag\u00f3n\u016f, kter\u00e9 byly i n\u011bkolikr\u00e1t t\u00fddn\u011b vypravov\u00e1ny p\u0159es cel\u00e9 \u010ceskoslovensko do Sov\u011btsk\u00e9ho svazu. Takto vyvezen\u00e9 (a ztracen\u00e9) nerostn\u00e9 bohatstv\u00ed dosud nikdo finan\u010dn\u011b neodhadl a \u010desk\u00fd st\u00e1t za tuto \u00fajmu nebyl od\u0161kodn\u011bn (patrn\u011b s\u00a0ohledem na tajnou Sov\u011btsko-\u010ceskoslovenskou dohodu o dod\u00e1vk\u00e1ch uranu z\u00a0konce r. 1945).<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>Horn\u00ed m\u011bsto J\u00e1chymov (St. Joachimsthal) vzniklo za st\u0159\u00edbrn\u00e9 hore\u010dky v roce 1516 na popud ostrovsk\u00e9ho hrab\u011bte \u0160t\u011bp\u00e1na \u0160lika. N\u00e1sleduj\u00edc\u00edch n\u011bkolik dek\u00e1d zdej\u0161\u00ed hory proslavily jedny z nejhlub\u0161\u00edch dol\u016f na tehdej\u0161\u00edm sv\u011bt\u011b a populace i p\u0159es 18 000 obyvatel. Asi za sto let po t\u00e9 se pomysln\u00e9 kyvadlo d\u011bjin vych\u00fdlilo na opa\u010dnou stranu a hornick\u00e1 klad\u00edvka [&hellip;]<\/p>\n","protected":false},"author":4,"featured_media":0,"parent":525,"menu_order":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","template":"","meta":{"footnotes":""},"class_list":["post-305","page","type-page","status-publish","hentry"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/uran-a-cesko-nemecka-mista-pameti.eu\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages\/305","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/uran-a-cesko-nemecka-mista-pameti.eu\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages"}],"about":[{"href":"https:\/\/uran-a-cesko-nemecka-mista-pameti.eu\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/page"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/uran-a-cesko-nemecka-mista-pameti.eu\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/4"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/uran-a-cesko-nemecka-mista-pameti.eu\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=305"}],"version-history":[{"count":2,"href":"https:\/\/uran-a-cesko-nemecka-mista-pameti.eu\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages\/305\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":585,"href":"https:\/\/uran-a-cesko-nemecka-mista-pameti.eu\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages\/305\/revisions\/585"}],"up":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/uran-a-cesko-nemecka-mista-pameti.eu\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages\/525"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/uran-a-cesko-nemecka-mista-pameti.eu\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=305"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}