Pojem m\u00edsta pam\u011bti (n\u011bmecky: Erinnerungsorte, francouzsky: lieux de m\u00e9mories) formuloval francouzsk\u00fd historik Pierre Nora. Ve sv\u00e9m sedmisvazkov\u00e9m d\u00edle \u201eLes lieux de m\u00e9mories\u201c, kter\u00e9 vych\u00e1zelo v\u00a080. a 90. letech, shrom\u00e1\u017edil 130 \u201em\u00edst\u201c, na nich\u017e a \u201ev nich\u017e se obzvl\u00e1\u0161tn\u00ed m\u011brou kondenzovala, zt\u011bles\u0148ovala nebo krystalizovala pam\u011b\u0165 n\u00e1roda Francie.\u201c V\u00a0esej\u00edch o jednotliv\u00fdch \u201em\u00edstech\u201c popsal, jak\u00fd v\u00fdznam m\u011bla a maj\u00ed pro francouzskou identitu a jak a v\u00a0d\u016fsledku \u010deho se tento v\u00fdznam v\u00a0pr\u016fb\u011bhu doby m\u011bnil. Nor\u016fv koncept m\u00edst pam\u011bti uplatnili i dal\u0161\u00ed v\u011bdci. V\u00a0roce 2001 vy\u0161lo t\u0159\u00edsvazkov\u00e9 d\u00edlo \u201eDeutsche Erinnerungsorte\u201c (\u201eN\u011bmeck\u00e1 m\u00edsta pam\u011bti\u201c), jeho\u017e autory jsou historici Etienne Fran\u00e7ois a Hagen Schulze.<\/p>\n
Na z\u00e1klad\u011b t\u00e9to publikace bychom cht\u011bli ve stru\u010dnosti vysv\u011btlit, jak\u00e1 r\u016fznorod\u00e1 re\u00e1ln\u00e1 \u010di metaforick\u00e1 \u201em\u00edsta\u201c mohou m\u00edsta pam\u011bti zahrnovat. Re\u00e1ln\u00e1 m\u00edsta pam\u011bti (jako nap\u0159\u00edklad berl\u00ednsk\u00e1 ze\u010f) spojuj\u00ed \u010dleny ur\u010dit\u00e9 spole\u010dnosti s\u00a0n\u011bjakou pro n\u011b v\u00fdznamnou historickou nebo legend\u00e1rn\u00ed ud\u00e1lost\u00ed (v na\u0161em p\u0159\u00edpad\u011b by to bylo rozd\u011blen\u00ed N\u011bmecka po druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce a z\u00e1rove\u0148 p\u00e1d zdi a znovusjednocen\u00ed.) K\u00a0metaforick\u00fdm m\u00edst\u016fm, kter\u00e1 jsou m\u00edsty jen v\u00a0p\u0159enesen\u00e9m smyslu slova, pat\u0159\u00ed historick\u00e9 osobnosti, ud\u00e1losti, procesy nebo tak\u00e9 \u010dasov\u00e9 \u00fadaje (na p\u0159\u00edklad Goethe, Vestf\u00e1lsk\u00fd m\u00edr, vyhn\u00e1n\u00ed nebo 1968), kter\u00e9 \u010dlenov\u00e9 ur\u010dit\u00e9 spole\u010dnosti (zde n\u011bmeck\u00e9) spojuj\u00ed s\u00a0ur\u010dit\u00fdmi vzpom\u00ednkami, p\u0159edstavami a obrazy.<\/p>\n
Kulturu pam\u011bti (n\u011bmecky: Erinnerungskultur) lze spolu s\u00a0Hansem G\u00fcntherem Hockertsem ch\u00e1pat jako souhrnn\u00fd pojem \u201epro komplex nespecificky v\u011bdeck\u00e9ho u\u017eit\u00ed historie ve ve\u0159ejn\u00e9m prostoru \u2013 pomoc\u00ed nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00edch prost\u0159edk\u016f a k\u00a0nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00edm \u201a\u00fa\u010del\u016fm\u2018. V\u00a0pop\u0159ed\u00ed p\u0159itom stoj\u00ed v\u00fdznam minulosti pro sou\u010dasnost a pro identitu spole\u010dnost\u00ed a spole\u010densk\u00fdch skupin. Christoph Corneli\u00dfen ch\u00e1pe kulturu pam\u011bti jako \u201eform\u00e1ln\u00ed \u0161ir\u0161\u00ed pojem pro v\u0161echny mysliteln\u00e9 formy v\u011bdom\u00e9ho p\u0159ipom\u00edn\u00e1n\u00ed historick\u00fdch ud\u00e1lost\u00ed, postav a proces\u016f [\u2026], a\u0165 u\u017e estetick\u00e9, politick\u00e9 nebo kognitivn\u00ed povahy.\u201c Mezi nositele kultury pam\u011bti zahrnuje vedle soci\u00e1ln\u00edch skupin, n\u00e1rod\u016f a st\u00e1t\u016f tak\u00e9 individua s\u00a0jejich osobn\u00edmi vzpom\u00ednkami, pakli\u017ee po sob\u011b zanechali stopu ve ve\u0159ejn\u00e9m prostoru. Osvojen\u00ed p\u0159ipom\u00ednan\u00e9 minulosti prob\u00edh\u00e1 p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b prost\u0159ednictv\u00edm text\u016f, vizu\u00e1ln\u00edch m\u00e9di\u00ed, pam\u00e1tn\u00edk\u016f, staveb, slavnost\u00ed, ritu\u00e1l\u016f a my\u0161lenkov\u00fdch konstrukt\u016f.<\/p>\n
Pro\u010d se na t\u011bchto str\u00e1nk\u00e1ch zab\u00fdv\u00e1me uranem a jeho t\u011b\u017ebou v\u00a0\u010desko-n\u011bmeck\u00e9m p\u0159\u00edhrani\u010d\u00ed v\u00a0souvislosti s\u00a0m\u00edsty pam\u011bti a s\u00a0kulturou pam\u011bti? Na t\u011b\u017ebu uranu se v \u010desko-n\u011bmeck\u00e9m pohrani\u010dn\u00edm Kru\u0161noho\u0159\u00ed vzpom\u00edn\u00e1 ve zcela odli\u0161n\u00e9 podob\u011b. V\u00a0N\u011bmecku se tato pam\u011b\u0165 soust\u0159ed\u00ed region\u00e1ln\u011b do v\u00fdchodn\u00edch spolkov\u00fdch zem\u00ed. Centrum pam\u011bti tvo\u0159\u00ed sov\u011btsk\u00fd (pozd\u011bji sov\u011btsko-n\u011bmeck\u00fd) z\u00e1vod WISMUT zalo\u017een\u00fd v\u00a0roce 1947, jeho\u017e \u00fakolem byla t\u011b\u017eba sask\u00fdch a durynsk\u00fdch z\u00e1sob uranu pro sov\u011btsk\u00fd jadern\u00fd program. Rovn\u011b\u017e v\u00a0\u010ceskoslovensku se po druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce dob\u00fdval uran pro SSSR. Symbolem t\u011b\u017eby uranu je v\u00a0dne\u0161n\u00edm \u010cesku (stejn\u011b jako na Slovensku) m\u011bsto J\u00e1chymov (n\u011bmecky. St. Joachimsthal). Vzpom\u00edn\u00e1 se p\u0159edev\u0161\u00edm na mnoh\u00e9 politick\u00e9 v\u011bzn\u011b \u010deskoslovensk\u00e9ho komunistick\u00e9ho re\u017eimu, kte\u0159\u00ed zde byli od roku 1948 nasazeni na nucen\u00e9 pr\u00e1ce. Proto\u017ee do J\u00e1chymova (a do dal\u0161\u00edch m\u011bst uranov\u00e9 t\u011b\u017eebn\u00ed oblasti) byli pos\u00edl\u00e1ni politi\u010dt\u00ed v\u011bzni z\u00a0cel\u00e9 zem\u011b, udr\u017euje se vzpom\u00ednka v\u00a0dne\u0161n\u00ed \u010desk\u00e9 (a slovensk\u00e9) spole\u010dnosti sp\u00ed\u0161e celost\u00e1tn\u011b.<\/p>\n
Tato internetov\u00e1 str\u00e1nka p\u0159ibli\u017euje vedle z\u00e1kladn\u00edch informac\u00ed o d\u011bjin\u00e1ch dob\u00fdv\u00e1n\u00ed uranu v\u00a0\u010desko-n\u011bmeck\u00e9m p\u0159\u00edhrani\u010d\u00ed i relevantn\u00ed m\u00edsta pam\u011bti, m\u00e9dia a nositele kultury pam\u011bti. Na str\u00e1nce Ve v\u00fduce<\/a> se dov\u00edte, pro\u010d by se m\u011bli \u017e\u00e1ci a u\u010ditel\u00e9 t\u00edmto t\u00e9matem zab\u00fdvat.<\/p>\n <\/p>\n Corneli\u00dfen, Christoph, Was hei\u00dft Erinnerungskultur? Begriff \u2013 Methoden \u2013 Perspektiven. in: GWU 10 (2003), s. 548-563.<\/p>\n Fran\u00e7ois, Etienne, Schulze, Hagen (edd.), Deutscher Erinnerungsorte. 3 Bde., M\u00fcnchen: Beck, 2001.<\/p>\n Hlava\u010dka, Milan, M\u00edsta pam\u011bti a jejich postaven\u00ed v historick\u00e9m a spole\u010densk\u00e9m \u201eprovozu\u201c. in: M\u00edsta pam\u011bti \u010desko-n\u011bmeck\u00e9ho sou\u017eit\u00ed. Sborn\u00edk p\u0159\u00edsp\u011bvk\u016f z konference pracovn\u00ed skupiny \u010cesko-N\u011bmeck\u00e9ho M\u00edsta pam\u011bti v Chebu 5.6.2010. Praha :\u00a0Antikomplex pro Collegium Bohemicum,\u00a02011, s. 16-24. Online: https:\/\/is.cuni.cz\/studium\/predmety\/index.php?do=download&did=73771&kod=JMB056<\/a> (11.04.2017)<\/p>\n Hockerts, Hans G\u00fcnther, Zug\u00e4nge zur Zeitgeschichte. Prim\u00e4rerfahrung, Erinnerungskultur, Geschichtswissenschaft. in: Jarausch, Konrad H., Sabrow, Martin (edd.), Verletztes Ged\u00e4chtnis. Erinnerungskultur und Zeitgeschichte im Konflikt, Frankfurt a. M.: Campus, 2002, s. 39-73.<\/p>\n Meyer, Katharina (ed.), M\u00edsta pam\u011bti \u010desko-n\u011bmeck\u00e9ho sou\u017eit\u00ed. Sborn\u00edk p\u0159\u00edsp\u011bvk\u016f z konference pracovn\u00ed skupiny \u010cesko-N\u011bmeck\u00e9ho M\u00edsta pam\u011bti v Chebu 5.6.2010. Praha :\u00a0Antikomplex pro Collegium Bohemicum,\u00a02011.<\/p>\n Nora, Pierre, Fran\u00e7ois, \u00c9tienne (edd.),\u00a0 Erinnerungsorte Frankreichs. M\u00fcnchen: Beck, 2005.<\/p>\n Nos\u00e1lek, Petr (ed.), M\u00edsta pam\u011bti n\u00e1roda |pr\u016fvodce po m\u00edstech spojen\u00fdch s ud\u00e1lostmi 2. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky ; [unik\u00e1tn\u00ed vzpom\u00ednky pam\u011btn\u00edk\u016f ; p\u0159\u00edb\u011bhy hrdin\u016f – p\u0159\u00edb\u011bhy m\u00edst], Brno : Jota : 2015 : 493 s. http:\/\/gateway-bayern.de\/BV042613482<\/a><\/p>\n<\/h2>\n
Literatura<\/h2>\n