Hornická nemoc – zdravotní riziky z práce v uranu

Pramen

… Z běžných vyšetření horníků uranových dolů už ve třicátých letech XX. století vyplývalo, že práce při těžbě a prvotním zpracování smolince je zdraví škodlivá, že se jáchymovští horníci dožívají průměrného věku 33 let, že během života trpí řadou organických a funkčních poruch nebo chorob a že příčinou jejich smrti je často kombinace rakoviny plic se silikózou. Proto byl soubor zmíněných specifických onemocnění u těchto horníků nazván jako Jáchymovská hornická nemoc (JHN) resp. v Německu jako Schneeberger Krankheit.

Výzkumem této nemoci se začala zabývat nadace, založená osobním darem 300 000 Kč presidenta T. G. Masaryka. V ní se u nás problémem JHN zabývali zejména profesoři Karlovy university František Běhounek, Heřman Šikl a Pelnář a primář jáchymovských lázní Dr. Markl. V Německu stejnou problematiku řešila zejména skupina vědců v Ústavu Maxe Plancka, tehdy ještě z Ústavu císaře Wilhelma, vedená profesorem Rajewskym.

Z těchto výzkumů již před válkou jednoznačně vyplynulo, že příčinou JHN je vysoká expozice horníků radioaktivitě z přírodního uranu a z jeho rozpadových produktů ve formě radonu, uranových aerosolů a ozáření z přítomných přirozeně radioaktivních materiálů. První souborné vyšetření zdravotního stavu jáchymovských horníků však provedl až v letech 1939 Dr. A. Brandt z ústavu pracovní hygieny berlínské university, který zde uplatnil své zkušenosti z vyšetřování německých horníků z uranových dolů v okolí Aue a Schneebergu. U jáchymovských horníků popsal Brandt změny v krvetvorbě již po dvouleté expozici. Dále zjistil, že většina z nich trpí silikosou a že první nálezy zhoubných nádorů v respiračním traktu se u nich převážně vyskytují až po nejméně 10 letech od začátku dlouhodobé expozice (…).

M8: RNDr. Hubert Procházka, CSc. [člen předsednictva Konfederace politických vězňů České republiky], Rozbor pracovních rizik při otrocké práci vězňů v Jáchymovských dolech v letech 1949-1960, 19.01.2006, zdroj: http://www.kpv-cr.cz/uranove-doly-zdnesniho-pohledu/ (25.09.2015).

Analýza

Radioaktivní záření má svůj původ v přírodních zářičích – uranu, radiu, thoriu. Hygienici se v této souvislosti nejvíce obávají radioaktivního plynu radonu (Rn), který vzniká přeměnou radia. Radon je bezbarvý plyn bez zápachu, který je těžší než vzduch. Při své přeměně vysílá radon radioaktivní záření ve formě alfa částic. Alfa záření má sice malou prostupnost, ale jeho hlavní nebezpečí tkví v tom, že jej lidé vdechují jako radon ve vzduchu. Při dlouhodobém působení je tento plyn lidskému organizmu škodlivý. Následkem velmi intenzivního ionizujícího ozáření může být i okamžitá smrt. Dalším nebezpečím představuje gama záření, které je srovnatelné se zářením rentgenovým, jehož škodlivé účinky byly známy bezprostředně po jeho praktickém využívání po roce 1895. Hrozí zde zvýšená náklonnost k leukémii a tvorbě zhoubných nádorů, která se může projevit teprve po desítkách let. Faktorem ohrožujícím zdraví lidí v uranových provozech je i poletavý radioaktivní prach v ovzduší: aerosoly – prachové částice o velikosti pod 10 mikrometrů.

Horníci neměli jednoduché živobytí. Často se stávali oběťmi důlních neštěstí a v lepším případě zkončili jako invalidé. Již od středověku bylo známo, že se navíc dožívají mnohem kratšího věku než okolní populace a že trpí hornickou nemocí. Teprve v průběhu dvacátého století se zdravotním rizikům práce v podzemí začala věnovat odborná pozornost. Následující text RNDr. Huberta Procházky, CSc. byl publikován na českých stránkách Konfederace politických vězňů. Konfederace věnuje této problematice zvýšenou pozornost, protože to byly zejména političtí vězni, kteří v jáchymovských dolech nuceně pracovali na přelomu čtyřicátých a padesátých let dvacátého století. Poslal je sem československý komunistický režim, aby splnil obrovské sovětské nároky na dodávky uranu. Mnozí vězni zde v nelidských podmínkách zemřeli, další si odnesli celožitní zdravotní následky. Také proto nazývali tuto otrockou práci „Jáchymovským peklem“.

Úkoly

  1. Shrni, která onemocnění těžba uranu a v mnoha případech vyvolávala.
  2. Udělej si tabulku a do napiš pro ČSR a Německou říši, jak se nazývala hornická nemoc v obou státech, které instituce se zabývaly výzkumem nemoci a v které době výzkum probíhal.
  3. V letech 1949-1960 českoslovenký komunistický režim pronásledoval své politické odpůrce a mnoho zavíral do táborů nucených prací v jáchymovských uranových dolech. Bezpečnost práce zde nebyla dodržována. Najdi argumenty, proč komunistický režim připustil/toleroval výše uvedená pracovní rizika pro politické vězně.
  4. Na saské straně Krušnohoří, v uranových dolech NDR pracovali ve stejném období převážně civilní horníci. Nadprůměrné mzdy a dobré zasobování potravinami a poživatinami je lákalo do tamních dolů. Posuď, jestli tyto výhody mohouvyrovnat zdravotní a pracovní rizika uvendé v textu.
  5. Vysvětli, za jakým účelem pravděpodobně vznikl text publikovaný na českých stránkách Konfederace politických vězňů. Všimni si přitom, kdo byl autorem textu.