Uran – místo páměti

Kultura vzpomínání na těžbu uranu v česko-německém pohraničí

Pojem místa paměti (německy: Erinnerungsorte, francouzsky: lieux de mémories) formuloval francouzský historik Pierre Nora. Ve svém sedmisvazkovém díle „Les lieux de mémories“, které vycházelo v 80. a 90. letech, shromáždil 130 „míst“, na nichž a „v nichž se obzvláštní měrou kondenzovala, ztělesňovala nebo krystalizovala paměť národa Francie.“ V esejích o jednotlivých „místech“ popsal, jaký význam měla a mají pro francouzskou identitu a jak a v důsledku čeho se tento význam v průběhu doby měnil. Norův koncept míst paměti uplatnili i další vědci. V roce 2001 vyšlo třísvazkové dílo „Deutsche Erinnerungsorte“ („Německá místa paměti“), jehož autory jsou historici Etienne François a Hagen Schulze.

Na základě této publikace bychom chtěli ve stručnosti vysvětlit, jaká různorodá reálná či metaforická „místa“ mohou místa paměti zahrnovat. Reálná místa paměti (jako například berlínská zeď) spojují členy určité společnosti s nějakou pro ně významnou historickou nebo legendární událostí (v našem případě by to bylo rozdělení Německa po druhé světové válce a zároveň pád zdi a znovusjednocení.) K metaforickým místům, která jsou místy jen v přeneseném smyslu slova, patří historické osobnosti, události, procesy nebo také časové údaje (na příklad Goethe, Vestfálský mír, vyhnání nebo 1968), které členové určité společnosti (zde německé) spojují s určitými vzpomínkami, představami a obrazy.

Kulturu paměti (německy: Erinnerungskultur) lze spolu s Hansem Güntherem Hockertsem chápat jako souhrnný pojem „pro komplex nespecificky vědeckého užití historie ve veřejném prostoru – pomocí nejrůznějších prostředků a k nejrůznějším ‚účelům‘. V popředí přitom stojí význam minulosti pro současnost a pro identitu společností a společenských skupin. Christoph Cornelißen chápe kulturu paměti jako „formální širší pojem pro všechny myslitelné formy vědomého připomínání historických událostí, postav a procesů […], ať už estetické, politické nebo kognitivní povahy.“ Mezi nositele kultury paměti zahrnuje vedle sociálních skupin, národů a států také individua s jejich osobními vzpomínkami, pakliže po sobě zanechali stopu ve veřejném prostoru. Osvojení připomínané minulosti probíhá převážně prostřednictvím textů, vizuálních médií, památníků, staveb, slavností, rituálů a myšlenkových konstruktů.

Proč se na těchto stránkách zabýváme uranem a jeho těžbou v česko-německém příhraničí v souvislosti s místy paměti a s kulturou paměti? Na těžbu uranu se v česko-německém pohraničním Krušnohoří vzpomíná ve zcela odlišné podobě. V Německu se tato paměť soustředí regionálně do východních spolkových zemí. Centrum paměti tvoří sovětský (později sovětsko-německý) závod WISMUT založený v roce 1947, jehož úkolem byla těžba saských a durynských zásob uranu pro sovětský jaderný program. Rovněž v Československu se po druhé světové válce dobýval uran pro SSSR. Symbolem těžby uranu je v dnešním Česku (stejně jako na Slovensku) město Jáchymov (německy. St. Joachimsthal). Vzpomíná se především na mnohé politické vězně československého komunistického režimu, kteří zde byli od roku 1948 nasazeni na nucené práce. Protože do Jáchymova (a do dalších měst uranové těžební oblasti) byli posíláni političtí vězni z celé země, udržuje se vzpomínka v dnešní české (a slovenské) společnosti spíše celostátně.

Tato internetová stránka přibližuje vedle základních informací o dějinách dobývání uranu v česko-německém příhraničí i relevantní místa paměti, média a nositele kultury paměti. Na stránce Ve výuce se dovíte, proč by se měli žáci a učitelé tímto tématem zabývat.

Literatura

Cornelißen, Christoph, Was heißt Erinnerungskultur? Begriff – Methoden – Perspektiven. in: GWU 10 (2003), s. 548-563.

François, Etienne, Schulze, Hagen (edd.), Deutscher Erinnerungsorte. 3 Bde., München: Beck, 2001.

Hlavačka, Milan, Místa paměti a jejich postavení v historickém a společenském „provozu“. in: Místa paměti česko-německého soužití. Sborník příspěvků z konference pracovní skupiny Česko-Německého Místa paměti v Chebu 5.6.2010. Praha : Antikomplex pro Collegium Bohemicum, 2011, s. 16-24. Online: https://is.cuni.cz/studium/predmety/index.php?do=download&did=73771&kod=JMB056 (11.04.2017)

Hockerts, Hans Günther, Zugänge zur Zeitgeschichte. Primärerfahrung, Erinnerungskultur, Geschichtswissenschaft. in: Jarausch, Konrad H., Sabrow, Martin (edd.), Verletztes Gedächtnis. Erinnerungskultur und Zeitgeschichte im Konflikt, Frankfurt a. M.: Campus, 2002, s. 39-73.

Meyer, Katharina (ed.), Místa paměti česko-německého soužití. Sborník příspěvků z konference pracovní skupiny Česko-Německého Místa paměti v Chebu 5.6.2010. Praha : Antikomplex pro Collegium Bohemicum, 2011.

Nora, Pierre, François, Étienne (edd.),  Erinnerungsorte Frankreichs. München: Beck, 2005.

Nosálek, Petr (ed.), Místa paměti národa |průvodce po místech spojených s událostmi 2. světové války ; [unikátní vzpomínky pamětníků ; příběhy hrdinů – příběhy míst], Brno : Jota : 2015 : 493 s. http://gateway-bayern.de/BV042613482

Šustrová, Radka, Hédlová, Lubomíra (edd.), Česká paměť. Národ, dějiny a místa paměti. Praha: Academia 2014. Obsah: http://cache.obalkyknih.cz/file/toc/130664/pdf