„Ruský autobus“ – ponižující cesta do práce

Pramen

„Ruský autobus“, tak se říkalo útvaru vytvořenému z lidských těl. Stovky vězňů se sestoupilo na lágru do pětistupů a dozorci tento ‚ÚTVAR‘ pevně obemknuli konopným lanem. Později ocelové lano bylo uzavřeno na visací zámek, od něhož měl klíč vedoucí eskorty, který pokaždé upozornil, že v případě útěku se okamžitě střílí bez výstrahy. Tato masa 250 – 300 těl se pak musela dát do pohybu a všichni stejným krokem, za každého počasí, přes civilní pásmo dojít na určené pracoviště vzdálené zhruba 950 m na šachtu Eduard. Spočítal jsem si, že jsem tímto způsobem nachodil přes 1140 km.” “

Zdeněk Mandrholec (*1930), bývalý jáchymovský politický vězeň odsouzený k nucené práci mj. na táboře  Nikolaj. Zdroj: Svědecká výpověď pro informační panel spolku Političtí vězni.cz při obnovování naučné stezky Jáchymovské peklo, 24. května 2015.

Analýza

Tábor Nikolaj u Jáchymova, nejprve tábor nucené práce (TNP) a od listopadu 1951 nápravně pracovní tábor (NPT) nestál v bezprostřední blízkosti uranového dolu, jako ostatní tábory jáchymovského revíru. Zde držení političtí a kriminální vězni československého komunistického režimu museli na šichtu do nejbližší šachty Eduard „cestovat“. Byli zde nuceni dolovat v podzemí uran pro sovětský jaderný průmysl. Vzhledem k tomu, že cesta k uranové šachtě vedla přes frekventovanou silnici pro dopravu uranové rudy i civilní zaměstnance, byli vězňové vázáni do lidského balíku a ostře střeženi. Vzhledem k primitivnímu, ale funkčnímu opatření s konopným lanem nebo ocelovým drátem se pro tento druh dopravy vězňů vžil posměšný název “ruský autobus”. Dopravní zařízení a stav autobusů v Sovětském svazu byl prý na podobně nízké úrovni. Na táboře Nikolaj panovaly vedle takto řešené eskorty do zaměstnání obzvláště tvrdé povětrnostní podmínky, které spolu se zostřeným vězeňským režimem činily z lágru jedno z nejhorších vězení v republice. Po té, co byli vězni propuštěni na svobodu, museli místopřísežně podepsat, že nebudou o svých zkušenostech z táborů a těžby uranu nikomu vyprávět.

Pracovní úkoly
  1. Vysvětlete, co pojem „ruský autobus“ znamená?
  2. Popište, kdo mohl tento termín razit a proč?
  3. Když se vězni tímto způsobem pohybovali v nestřeženém prostoru Jáchymova, co si o nich mohlo myslet civilní obyvatelstvo?
  4. Vžijte se do role bývalého vězně, který byl propuštěn z tábora Nikolaj a musel podepsat, že nikomu o svých zkušenostech nepoví. Uveďte situaci, v níž se přesto s někým během důvěrného rozhovoru o „ruském autobusu“ zmínil.