Kde vzít vzorek uranu?
Manželé Curieovi potřebují Jáchymovký uran
Pramen
„[…] Podle přiloženého dopisu sub. 1. uveřejnil pařížský profesor pan Curie vědeckou práci, ve které prokázal, že ve smolinci je nový, ještě neznámý kov. Pro výzkum vlastností tohoto kovu by P. Curie byl nucen použít velké množství smolince, což by vedlo k velkým nákladům. Tu si vzpomněl, že v Jáchymově se zpracovává tato ruda a je přesvědčen, že nový kov se musí nacházet i v odpadech výroby. Požádal proto, aby mu byly tyto odpady prodány.
Tento dopis byl předán k vyjádření c. k. hutnímu správci Kroupovi, k čemuž tento poznamenal, že tyto zbytky jsou pro jáchymovské účely bezcenné a v dřívějších letech byly používány k zavážení příkopů a vyhazovány na haldu. […]
Jde-li pojmenovanému profesorovi skutečně o tento výzkum nebo tím sleduje jiné cíle, není známo, ale pro uranovou továrnu by bylo velmi cenné, kdyby vypátral, jak zhodnotit naše zbytky.“
M6: Dopis Horního rady Babanka z jáchymovské Císařsko královské horní a hutní správy adresované nadřízenému vídeňskému Ministerstvu orby, 29. 10. 1898. Zdroj: Národní archiv Praha, Fond Ministerstvo zemědělství – Rakousko, MZ/R 2/b5 23948/2289/98, citován podle: Seidlerová, Irena a Jan Seidler. Jáchymovská uranová ruda a výzkum radioaktivity na přelomu 19. a 20. století. Praha: Národní technické muzeum, 2007. Práce z dějin techniky a přírodních věd, s. 15-16.
Analýza
Po objevu Rőntgenových paprsků se roku 1896 Henri Becquerel zabýval experimenty s fosforescencí a luminiscencí a objevil při nich dosud neznámý jev u solí uranu, pro který Maria Curie-Skłodowská později vymyslela název radioaktivita. K objasnění podstaty radioaktivity zásadním způsobem přispěli s manželem – francouzským fyzikem Pierrem Curie. Jako nejvhodnější materiál pro přípravu radioaktivních preparátů se ukázaly zbytky po výrobě uranových barev ve státních dolech a hutích v Jáchymově, které se vyráběly z místně těženého smolince. Boj o získání těchto zbytků po výrobě barev odrážel složitě se křížící zájmy fyziků, chemických továren, jáchymovského báňského podniku, rakouského ministerstva orby a vídeňské Císařské akademie věd.
V Paříži v létě roku 1898 zkoumali manželé Curieovi vlastnosti nově objeveného prvku uranu. Aby získali nepatrné množství tohoto prvku, potřebovali velké množství smolince. Uvědomili si, že jediné místo na světě, kde se pravidelně smolinec zpracovává ve velkém, je patentovaná továrna v Jáchymově. Sem také napsali tři německy psané dopisy, ve kterých žádali odkup minimálně 100 kg tohoto materiálu. Doly na Jáchymovsku byly majetkem státu a řídil je úřad s komplikovaným názvem Císařsko královská horní a hutní správa (K.k. Berg- und Hüttenverwaltung St. Joachimsthal). Tento úřad podléhal vídeňskému ministerstvu zemědělství, které se tehdy jmenovalo Ministerstvo orby. A protože si hutní správa nevěděla rady, jak do Paříže odpovědět, požádala Císařsko královská horní a hutní správa o stanovisko nadřízený orgán – Ministerstvo orby, respektive její odbor, který měl na starosti prodej a odbyt – Verschleiss-Direction. Tento odbor měl stanovit případnou cenu žádaného materiálu.
Úkoly
- Podtrhni v textu pasáže, či termíny, kterým nerozumíš a porovnej své výsledky se sousedy. Pokuste se objasnit význam slov, kterým nerozumíš.
- Odhadni, proč autor dopisu Horní rada Babanek z Císařsko královské horní a hutní správy Jáchymov píše nadřízenému Ministerstvu orby do Vídně a vysvětluje, co pařížský profesor Curie chce z Jáchymova.
- Vysvětli na základě Babankova dopisu, jaký význam mohly mít zbytky výroby uranových barev v Jáchymově pro profesora Curie a jaký význam dosud měly pro továrnu na uranové barvy.
- Najdi argumenty, proč by mohlo být výhodné pro továrnu na uranové barvy v Jáchymově prodat vědcům zbytky z výroby uranových barev. K nalezení odpovědi můžeš využít následující informační texty: analýzu k Babankovu dopisu a analýzu k uranovým barvám.
- Pokus se stručně shrnout, jak Jáchymov souvisí s výzkumem radioaktivity manželů Curieových? Použij k tomu informační text výše.