Pramen

https://youtu.be/3Qufw7NaXco

M9: Imageový film. adhoc Film- & Fernsehproduktion GmbH, Drážďany: Hornická kulturní krajina Erzgebirge/Krušnohoří na cestě do světového dědictví, stopáž: 4:18, uveřejněný 04.05.2015, zdroj: https://youtu.be/3Qufw7NaXco (07.03.2016). Video je zveřejněno se svolením majitele uživatelských práv: Welterbe Montanregion Erzgebirge e.V., Annaberg-Buchholz.  Internetová stránka:  www.montanregion-erzgebirge.de

Analýza

Hornictví bylo po staletí nejdůležitějším motorem rozvoje Krušnohoří na obou stranách česko-německé hranice. Více než 800 let těžby přitom trvale ovlivnilo území a jeho obyvatele, ale i celkovou kulturu regionu a dalo vzniknout významné hornické kulturní krajině, jež obstojí i v mezinárodním srovnání. Ještě dnes je v regionu v mnoha oblastech každodenního života vliv těžební činnosti patrný. O výrazném vlivu hornictví v regionu svědčí nejen velký počet dochovaných významných památek, ale také aktivní péče o umělecká řemesla, zvyklosti a tradice, jež vycházejí právě z hornictví. Úsilí o zápis Hornické kulturní krajiny Erzgebirge/Krušnohoří na Seznam světového dědictví UNESCO v roce 2016 je jedinečnou šancí, jak zachovat oblast Krušnohoří jako živoucí, stále se rozvíjející kulturní krajinu mimořádné univerzální hodnoty pro dědictví lidstva, jak obrátit na tento region celosvětovou pozornost a dát mu nové impulzy pro jeho další rozvoj.

Úkoly

1. Uveď nejdůležitější příklady hornické kulturní krajiny Krušnohoří, které film ukáže.
2. Urči, za jakým účelem bylo video natočeno. Všimni si přítom, kdo je autorem a popř. i objednatelem videa.
3. Najdi argumenty, proč má cenu chránit (techniké a krajinné) památky?
4. Vysvětli, jaké výhody může ochrana památek a jejich zapsání na seznam světového dědictví přinést regionu?

Obrázky hornického oltáře v kostele sv. Anny v Annabergu

Pramen

M2: Celkový pohled zadní strany hornického oltáře v kostele sv. Anny v Annabergu, malířem byl Hans Hesse, kolem roku 1520. Zdoj: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001. Dostupné z: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/3/3a/Annaberger-Bergaltar2.jpg  (03.09.2015).

Analýza I – Vznik hornického oltáře

Hornický oltář v evangelickém kostele Svaté Anny namaloval v letech 1520–1522 malíř Hans Hesse ve stylu pozdní gotiky a rané renesance. Je zde detailně vyobrazeno mnoho činností spjatých s hornictvím, které dokumentují, jak vypadala těžba ve středověku a v novověku. O životě malíře Hanse Hesse toho nevíme mnoho, snad jen to, že získal vzdělání v Norimberku a pobýval v Sasku v oblasti Krušných hor. Stal se měšťanem města Annaberg, pro jejichž kostel namaloval obrazy na zadní straně zmíněného bočního oltáře s výjevy ze života horníků. Později tvořil také v Čechách (Želina, Vintířov, Teplice). Jádro jeho tvorby spočívalo v sakrálním umění.

Hornická práce byla nebezpečná a vyčerpávající a nebylo nijak výjimečné, že se hornické ženy stávali až sedminásobnými vdovami. Horníky ohrožovaly průvaly vody, nedostatek vzduchu nebo zasypání a neustálý pocit nebezpečí a blízkost smrti vedl u horníků k zvláštní zbožnosti. I proto se dbalo na stavbu kostelů a jejich vybavení.

Analýza II – Hornická řemesla na výřezích hornického oltáře

Úkoly

Tip: Doporučujeme zpracovat úkoly k celkovému pohledu zadní strany hornického oltáře až po zpracováním úkolů k jednotlivým výřezům obrazů.

1. Vypátrej, proč byl obraz namalován, za jakým účelem vznikl.
2. Uhodni, kdo si zřejmě vyobrazení objednal.
3. Najdi důvody, proč historici rádi pracují s takovým obrazovým pramenem.
4. Srovnej namalovaný obraz krajiny na oltáři s aktuálními záběry krajiny Krušných hor (např. v tomtu propagačnímu videu https://youtu.be/3Qufw7NaXco). Popiš, jaké dopady mělo hornictví na dnešní krajinu.