Hornická řemesla kolem roku 1500

Pramen

M2-f: Výřez z malby na zadní straně hornického oltáře v kostele sv. Anny v Annabergu, malířem byl Hans Hesse kolem roku 1520. Zdoj: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001. Dostupné z: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/3/3a/Annaberger-Bergaltar2.jpg  (03.09.2015). Detail zpracoval: Marcel Mahdal, 2016.

Analýza

viz Hornická řemesla kolem roku 1500

Úkoly

1. Popiš pece a nářadí, které na obrázku vidíš.
2. Objasni, jakým způsobem umělec zobrazil žár a oheň.
3. Prohlédni si látky, které vytékají z obou pecí a popiš v čem se liší. Odhadni, o které látky jde.
4. Srovnej oblečení obou tavičů s oblečením ostatních horníků na obrázku M2 a pojmenuj rozdíly.

Hornická řemesla kolem roku 1500

Prameny

M2-d a M2-e: Výřezy z malby na zadní straně hornického oltáře v kostele sv. Anny v Annabergu, malířem byl Hans Hesse kolem roku 1520. Zdoj: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001. Dostupné z: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/3/3a/Annaberger-Bergaltar2.jpg  (03.09.2015). Detaily zpracoval: Marcel Mahdal, 2016.

Analýza

viz Hornická řemesla kolem roku 1500

Úkoly

1. Popiš, jaké přístroje na obrázcích vidíš.
2. Zjisti, jak pravděpodobně probíhaly práce a co bylo jejím cílem.
3. Popiš osobu na obrázku M2-e a vysvětli, co může dané zobrazení dokazovat.
4. Objasni, v čem se lišilo postavení žen ve středověku a raném novověku ve srovnání s dneškem.

Výřezy obrázků hornického oltáre kostela sv. Anny v Annbergu

Analýza II – Co se děje na jednotlivých výřezích?

K nalézání rudných ložisek často docházelo náhodou. Při orbě, pod vyvráceným stromem nebo v průrvě skály po úderu blesku. Horníci se pak pustili do kutání štol a šachet, aby se dostali k ložiskám rud. K práci užívali mlátek a želízko, nástrojů, jejichž překřížené zobrazení se stalo symbolickým znakem hornictví. Výkop svislých šachet a horizontálních štol byl velmi namáhavý a práce pokračovaly i po několik generací. Některé šachty dosahovaly až 600 m hloubky pod úrovní povrchu země. Muselo být vytěženo velké množství hlušiny – horniny, která neobsahovala žádné stříbro. Hlušina byla vytažena na povrch a vršily se z ní haldy. Dalšími důležitými profesemi byli důlní kováři a důlní tesaři. Ti měli na starosti výdřevu, kterou se vyztužovaly štoly a šachty. Zvláštním žebřík byl používán ke dvojímu účelu. Při výstupu nahoru sloužil jako klasický žebřík, ale při sestupu se z něj stala skluzavka. Pro rychlý a bezbolestný skluz používali horníci zástěry z volské kůže. Vstupy do šachet byly před nepřízní počasí chráněny dřevěnými přístřešky. Hašplovníci, kteří obsluhovali rumpál, spouštěli stavební materiál dolů, nahoru pak vytahovali jak horninu, tak horníky. Na povrchu byla vytěžená ruda nakládána na dřevěné káry a čtyřkolové vozíky – tzv. hunty.

Stříbrná ruda byla drcena, následně pak propírána vodou od nečistot a zeminy na velkých dřevěných roštech. Nadrcená omytá a očištěná stříbrná ruda se pak pražila v dvoukomorových pecích, aby se tak stala křehčí. V tavících pecích se z ní vytavilo stříbro díky vysoké teplotě dosažené pálením dřevěného uhlí a oxidu olovnatého. Roztavené stříbro vytékalo do misek, ve kterých vychladlo a bylo znovu přetaveno. Díky této technologii bylo zbaveno příměsi olova, které vyteklo seshora, stříbro se usadilo dole. Konečně mohlo být čisté stříbro vykováno do tzv. prutů.

Výřezy obrázků a úkoly

M2-a: Doly M2-b: Točí klikou M2-c: Mezi těžbou a čištěním M2-d a M2-e: K čistější a ryzejší stříbrné ruděM2-d a M2-e: K čistější a ryzejší stříbrné rudě M2-f: Tavení rudy ve dvou krocích M2-g: Ražba pro panovníka

M2-a až M2-g: Výřezy z malby na zadní straně hornického oltáře v kostele sv. Anny v Annabergu, malířem byl Hans Hesse kolem roku 1520. Zdoj: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001. Dostupné z: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/3/3a/Annaberger-Bergaltar2.jpg  (03.09.2015). Detaily zpracoval: Marcel Mahdal, 2016.

Hornická řemesla kolem roku 1500

Pramen

M2-b: Výřez z malby na zadní straně hornického oltáře v kostele sv. Anny v Annabergu, malířem byl Hans Hesse kolem roku 1520. Zdoj: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001. Dostupné z: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/3/3a/Annaberger-Bergaltar2.jpg  (03.09.2015). Detail zpracoval: Marcel Mahdal, 2016.

Analýza

viz Hornická řemesla kolem roku 1500

Úkoly

1. V úvodním textu k M2 Umění a hornictví kolem roku 1500 najdi termín, kterým se označovali pracovníci obsluhující rumpál.
2. Odhadněte, co bylo nebo kdo byl z podzemí dopravován na povrch.
3. Urči, co mají horníci omotáno kolem pasu a k čemu sloužilo.

Hornická řemesla kolem roku 1500

Pramen

M2-a: Výřez z malby na zadní straně hornického oltáře v kostele sv. Anny v Annabergu, malířem byl Hans Hesse kolem roku 1520. Zdoj: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001. Dostupné z: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/3/3a/Annaberger-Bergaltar2.jpg  (03.09.2015). Detail zpracoval: Marcel Mahdal, 2016.

Analýza

viz Hornická řemesla kolem roku 1500

Úkoly k M2-a

1. Urči, jaký je vzájemný vztah obrázku M2-a a obrázku M2.
2. Popiš, jakou činnost vykonává postava zobrazená v popředí.
3. Vypátrej, k čemu sloužily stavby na obrázku M2-a.
4. Jedna ze zobrazených staveb sloužila k nahánění čerstvého vzduchu do šachet vpodzemí. Tipněte si, která ze staveb to je a proč bylo potřeba mít v podzemí čerstvý vzduch.

Hornická řemesla kolem roku 1500

Pramen

M2-c: Výřez z malby na zadní straně hornického oltáře v kostele sv. Anny v Annabergu, malířem byl Hans Hesse kolem roku 1520. Zdoj: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001. Dostupné z: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/3/3a/Annaberger-Bergaltar2.jpg  (03.09.2015). Detail zpracoval: Marcel Mahdal, 2016.

Analýza

viz Hornická řemesla kolem roku 1500

Úkoly

1. Popiš nástroj, se kterým pracoval dělník na obrázku.
2. Vysvětli účel a praděpodobný průběh činností daného dělníka.
3. Prohlédni si obrázky M2 až M2-c a zjisti, jak si horníci chránili hlavu?
4. Sepiš seznam potenciálních nebezpečí, která horníkům při práci v podzemí a na povrchu hrozila.

Prameny

M7-a (nahoře): Polsko-francouzská vědkyně Marie Skłodowská Curie na návštěvě v Jáchymově (St. Joachimsthal) v roce 1925. Foto: Výřez fotografie z průvodce po Jáchymově z roku 1925, neznámý fotograf. M7-b (dole): Tomáš Garrigue Masaryk (v klobouku, vpravo vedle sochy) při jedné ze svých cest do Jáchymova, tady v hovoru s neznámou společností na verandě lázeňského hotelu Radium Palace. Foto: 20. léta 20. století, neznámý fotograf, ze sborníku k výročí Jáchymova. Zdroj obou fotografií: Jáchymov v zrcadle času: stručné dějiny prvních radonových lázní světa = St. Joachimsthal im Spiegel der Zeit: Kurze Geschichte des ersten Radon-Bades der Welt. Karlovy Vary: Krajské muzeum Karlovarského kraje, Muzeum Karlovy Vary, 2007, s. 26 a s. 65. Publikováno s laskavým souhlasem Muzea Jáchymov a Muzea Karlovy Vary.

M7-c: Pohlednice „Staatliches Radiumthermalbad St. Joachimsthal [Státní radiové termální lázně Jáchymov]“ ze seriálu „Lernt Deutschland kennen! [Poznavejte Německo!]“ s vyobrazením Radium Palace. Vytištěna (1938-)1939, zaslána 1939. Foto: Theresa Langer, 2015. Zdroj: Osobní sbírka.

Analýza

Živočichové včetně lidí se po miliony let vyvíjeli v prostředí, které produkovalo ionizující záření. Organismy si tedy měly čas vybudovat přirozené fyziologické reakce, které chrání buňky před radioaktivním poškozením. Jde převážně o procesy regenerační. Balneologie tohoto fenoménu využívá při léčbě zejména chorob pohybového aparátu. Při radonové koupeli je tělesný povrch vystaven energetické sprše radonových alfa-částic, a spouští se tak řetězec fyziologických reakcí. Průnik radonu do krevního oběhu je zanedbatelný a biologický poločas (vyloučení radonu z těla) představuje 20 minut (tedy vlastní délku radonové koupele).

Absorbovaná energie stimuluje regeneraci tkání a likvidaci škodlivých oxydativních stresorů a zvyšuje se tvorba hormonů, včetně těch protibolestivých, protizánětlivých a pohlavních. Aktivují se všechny složky imunitního systému. Tyto procesy jsou během léčebného pobytu nastartovány a pokračují ještě asi 4–6 týdnů po poslední radonové koupeli. Následně v organismu dochází k fázi zklidnění bolestivých a zánětlivých potíží a zlepšení funkce všech složek pohybového aparátu – kloubů, svalstva, šlach a příslušného cévního i nervového zásobení.

Počátky lázeňství v Jáchymově spadají k roku 1906. Záhy se ujímá hlavní úlohy stát. V roce 1911 je otevřena první lázeňská budova, do které je léčivá voda svedena z dolu několikakilometrovým potrubím. Velmi dobré léčebné účinky vedly k rozhodnutí postavit lázeňský hotel Radium Kurhaus – dnešní Radium Palace, který byl otevřen v roce 1912 a náležel k tomu nejlepšímu, co mohla Evropa v té době nabídnout. Proto se v něm léčily především významné osobnosti politického, průmyslového a kulturního života. Přibývaly i další lázeňské domy a soukromé penziony, které umožnily, aby ve třicátých letech navštívilo lázně na devět tisíc hostů ročně. Radiové lázně se těšily v Jáchymově světové proslulosti. Na saské straně prosluly radonové lázně v Bad Schlema.

Úkoly

1. Horní fotografie zachycuje Marii Skłodowskou Curie při návštěvě jáchymovských radonových lázních. Popiš jakou činností se Marie Skłodowská Curie proslavila. Pročti si komentář k dopisu jáchymovské Horní a hutní správy adresované vídeňskému ministerstvu a zjisti, jaký osobní vztah měla Maria Curie-Skłodowská k Jáchymovu.
2. Spodní fotografie zachycuje Tomáše Garrigue Masaryka. Vysvětli, čím byla tato osobnost významná. Pročti si komentář k zdravotním rizikům při práci v uranu a zjisti, jak se k této problematice Tomáš Gariggue Masaryk osobně postavil.
   
3. Rozlušti text na fotokopii pohlednice. Popiš, co ztěžuje čitelnost textu a v jakém jazyce je napsaný.
4. Vypátrej, jaký objekt daná pohlednice zobrazuje. Zjisti, co byl a je účelem tohoto objektu v minulosti a dnes.
5. Zjisti, ze které doby pochází pohlednice. Urči, kterému státu patřily jáchymovské radonové lázně v době vzniku pohlednice. Vysvětli souvislost mezi tvým výsledkem a názvem seriálu pohlednic „Lernt Deutschland kennen!“, ke kterému tato pohlednice patří.
6. Z textu pohlednice pomocí slovníku přelož, které nemoci se léčily v jáchymovských radonových lázních. Seznam nemocí ještě rozšiř z textu výše.

Pramen

Pohlednice „Klöppelmädln [Paličkující dívky]“ ze seriálu „Leben und Treiben im oberen Erzgebirge [Život a dění v horních Krušných horách]“, Kunstverlag [Umělecké nakladatelsví] Wilhelm Vogel, Schwarzenberg/Krušnohoří, kolem r. 1915. Zdroj: www.liedpostkarte.de/agl_Klippl-Lied.html (07.03.2016).

Analýza

 Útlum těžby v Krušných horách způsobil, že mnoho horníků nasměroval do oblasti zpracování dřeva. Na saské a české straně Krušných se rozvinula výroba hraček a vánočních ozdob. Jednalo se zejména o výrobu různých dřevěných figurek, panáčků, vánočních svícnů ve tvaru pyramid a betlémů. Rozšířenou se stala i výroba vánočních františků. K dokonalosti se vypracovala místní krajkářská technika paličkování, prýmkařství či výroba plstěných bačkor. V polovině 19. století byla v Abertamech (německy: Abertham) založena světově proslulá továrna na rukavičky z kozinky, která dokonce přežila nucený odsun Sudetských Němců, kteří se její výrobě věnovali. Produkce kozinkových rukaviček se podařilo udržet až do konce 20. století. Dnes jejich slávu připomíná expozice rukavičkářství. V současné době má krajina Krušných hor obrovský potenciál v oblasti sportu, turistiky a k návštěvě nabízí velké množství lokalit spjatých s památkami po hornické činnosti, tak s odkazem na tradiční místní řemesla.

Úkoly

1. Popiš vyobrazené osoby, jejich okolí a pokud je to rozpoznatelné, tak i jejich činnost.
2. Pročti si text o pohlednici a odhadni, jaký byl výsledný produkt činnosti dívek a jak se dal zpeněžit.
3. Prohlédni si obrázek, pročti informace o pramenu a pokus se vysvětlit, jakým způsobem vznikl obrázek a jak se dal použít. Následující poznámky ti mohou pomoci: vyobrazená situace / technika / materiál / distribuce / uschování / uživatelé.
4. Zvaž a zdůvodni, zdali se v Krušnohoří pořád provozuje vyobrazená technika ruční práce a jestliže ano, tak v jakém rozsahu.

Jáchymovský tolar/T(h)aler

Prameny

M3-a: Zadní strana Jáchymovského tolara z roku 1520. Zdroj: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001. Odkaz: https://cs.wikipedia.org/wiki/J%C3%A1chymovsk%C3%BD_tolar#/media/File:Joachimsthaler_1525.jpg (03.09.2015).

M3-b a M3-c: Zadní- a přední strana Jáchymovského tolara bez letopočtu. Zdroj: Fond fotek k realizaci Muzea Jáchymov. Foto: Ing. Wieser. Publikováno s laskavým souhlasem Muzea Jáchymov a Muzea Karlovy Vary.

Analýza

Jáchymovský tolar (Joachimsthaler Gulden, zkráceně Thaler) je stříbrná mince. Díky své kvalitě a velikosti byl po roce 1500 velmi rozšířenou a ceněnou měnou. Do té doby byly v různých zemích, zejména v Tyrolsku, kde se těžilo velké množství stříbra, raženy stříbrné mince zvané Guldengroschen, nebo zlaté guldeny (gulden – původně zlatá mince, groše z německého slova groß – neboli velká mince). Tolary se platilo se zejména v obchodních transakcích vyšší hodnoty. Ražba jáchymovského tolaru byla zahájena díky specialistům ze Saska z podnětu rodu Šliků, kteří kontrolovali těžbu stříbra v Jáchymově. Ražbu Šlikům povolil český zemský sněm svým rozhodnutím z 9. ledna 1520 aniž by jej schválil Ludvík Jagellonský.

Lze odhadnout, že celkem bylo vyraženo asi 1,3 miliónu jáchymovských tolarů. Ražba byla převzata na jaře roku 1528 z příkazu císaře Ferdinanda I. Název tolar byl používán pro všechny kvalitní stříbrné mince v Čechách, Rakousku a Německu až do 19. století (ražené až do r. 1857) a jméno tolar se tak rozšířilo nejen po celé Evropě, kde měnilo své jména: tolar (česky), Joachimici (latinsky), Daler (ve Skandinávii), Talar (polsky), Tallero (italsky), Talirion (řecky), Jacondale (francouzsky), Jefimok (rusky) a Dollar (anglicky). Jáchymoský tolar inspiroval k ražbě amerického dolaru, nejvýznamnější světové měny.

Tyto mince vážily 29,23g při obsahu 27,41g čistého stříbra měly průměr 3,7 cm. Nápis svatý Jáchym (podle patrona města) byl u několika ražeb (hlavně zpočátku) nahrazen iniciálami SI a letopočtem ražby. Na zadní straně Tolaru vidíme Českého královského lva a nápis LUDOVICUS-PRIM-D-GRACIA-REX-BOE = Ludvík první z Boží milosti král Český. Jméno panovníka se samozřejmě měnilo.

Úkoly

1. Rozlušti co nejvíc slov ze předmětu na fotografii (M3-a, M3-b).
2. Urči, v jakém jazyce je text na předmětu na fotografii (M3-a až M3-c).
3. Vypátrej na internetu osobu, o níž se zmíní text na zadní strany mince (M3-a, M3-b).
4. Zjisti, které erbové zvíře je vyraženo na minci (M3-a, M3-b) a odhadni, ve které země byla ražena mince.
5. Přečti si informační text k této minci a nastiň ve třech krátkých bodech, proč byla mince ve svém čase výzmaná a proč je tomu tak ještě dnes.

Pramen

M2-g: Raziči mincí při práci. Výřez z malby na zadní straně hornického oltáře v kostele sv. Anny v Annabergu, malířem byl Hans Hesse kolem roku 1520. Zdoj: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001. Dostupné z: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/3/3a/Annaberger-Bergaltar2.jpg  (03.09.2015). Detail zpracoval: Marcel Mahdal, 2016.

Analýza

Ražené kovové mice existovaly již 500 před naším letopočtem na uzemí dnešního Turecka, Řecka a Číny, kolem roku 300 před naším letopočtem také v Římské říši. Ražení mincí si vyžádal růst obchodu a potřeba většího objemu jednoduchých platitel obíhajících ve větším rozsahu. Výroba mincí musela probíhat efektivním a rychlým způsobem. Ruční ražení mincí naplňovala tyto požadavky dostatečně. Ve středověké a raně novověké Evropě byly zlaté a stříbrné mince nejdůležitějšími platidly. Kolem roku 1500 našeho letopočtu se vyvinuly první evropské bankovky (mimo to existovaly i v Číně), které seu nás začaly prosazovat až od 19. století. Stroje na výrobu mincí se zaváděly od 16. století. Pozdějí stroje byly poháněné párou, elektřinou či hydraulicky, nicméně princip ražby se až do dnešních dnů v podstatě nezměnil.

Panovník si vyhradil na ražbu mincí monopol, objevily se zákony proti padělatelům – těm hrozily nejvyšší tresty. Mincovna obstarávala také další nezbytný prvek potřebný pro zhotovení mincí – kov, z něhož byly mince vyráběny. Požadovaný kov byl v mincovně metalurgicky zpracován a následně upraven do mincovního kovu, do podoby tzv. střížků, což byly kotoučky kovu připravené k ražbě. K realizaci ražby bylo nejprve nutné vytvořit svrchní nebo i spodní raznici. Na nich byl vyryt negativní obraz reliéfu, který měl být otištěn na hotové minci. Samotné ražení mincí pak probíhá následovně: Pregéř neboli razič vloží mezi raznice kovový polotovar zvaný střížek a zkušeným úderem kladiva na něj vyrazí otisky raznice. Tím na rubu a líci mince vznikne požadovaný reliéf. Motivy na rubu i líci jsou spojeny s konkrétními panovníky nebo křesťanskými motivy.

Úkoly

1. Popiš oblečení obou mužů a srovnej je s horníky na ostatních obrazcích oltáře.
2. Porovnej prostor, ve kterém muži pracují s pracovním prostředím horníků.
3. Popiš, s jakými nástroji pracují muži na obrázkua odhadni, jaký byl postup jejich práce a co bylo výsledným produktem jejich práce.
   
4. Odhadni na základě tvých odpovědí na otázky 1 až 3, jak byli odměněni a jak byli respektováni pracovníci na obrázku. Zvaž, jestli v jejím případě mohly být uprávněné zvláštní úcta a zvláštní plat.
5. Vypátrej, jakým způsobem a ze kterých kovů se dnes vyrábí mince. Vyjmenuj rozdíly od ražení mincí kolem roku 1520.